Dáblova vež

Měření a nálezy hliněných střepů a železných hřebíků dokazují ... ... existenci hradního komplexu na ploše 2 000 m². Majitel a název hradu nejsou známí.

Archeoložka Hornorakouského zemského muzea, Dr. Christine Schwanzar, zjistila "existenci klasického, učebnicového příkladu hradního komplexu vybudovaného na svažitém ostrohu". Písemně nedoloženého. Žádné zbytky zdí nebo hradeb, jen 30 m hluboká studna, což je na tehdejší nezvyklá hloubka. Zřízení hradního příkopu a studny bylo neobvykle nákladné, protože hrady této velikosti měly jen cisterny.
V knize pověstí ze Steyru však existuje zmínka o Ďáblově věži, s podrobným popisem "hradu loupeživých rytířů" z Waldneukirchenu a u Pillweinu.

Velkou díru vyhloubil sám pán podsvětí, odtud název "Teufelslucka", ďáblova díra. Hledač pokladů se prokopal až do hloubky 30 m, ale nešel jen hliněné střepy. Na konci 14. století hrad pravděpodobně vyhořel, protože střepy jsou vypálené "dvakrát". Stejná událost postihla souběžně i hrad Leonstein. Majitel nezaplatil daně zemskému knížeti, načež byl hrad zničen.