Oberhofen am Irrsee

Oberhofen ... aktivní, živá obec, jejíž nabídky mluví za atraktivitu oblasti.

„Pozoruhodnosti v Oberhofen am Irrsee“ nebo „Proč bych měl strávit dovolenou v Oberhofen“, to zní skoro jako název školní slohové práce. Přitom to první ještě ujde, ale „protože je tam hezky“ jako odpověď na ono Proč je asi trochu málo.
To musím zřejmě pojednat trochu obšírněji. Nejlepší bude, když začnu u sebe, u přistěhovalé, ale už sedm let přesvědcční obyvatelky Oberhofenu.

„Kde je pěkně prosím Oberhofen?“ zněla moje první otázka, když jsme si přečetli inzerát na prodej domu. Irrsee pro mě byl pojem, ale o obci Oberhofen jsem do onoho dne nic neslyšela a koupila jsem si hned jednu cyklomapu. Ta byla tedy trochu nadbytečná, o pár minut později už jsme byli v obci. No, tady jsem napřed byla příjemně překvapená, připojení na železniční trasu Westbahn, to znamená, že se člověk odsud všude dostane vlakem. Banka, pošta, supermarket a základní školaco by si člověk mohl přát víc.

Že není Oberhofen přece jen tak neznámý jak jsem si myslela se ukázalo, když jsem vyprávěla, že hodlám přesídlit do Oberhofenu. Reakce typu: “ Jo, to znám, tam se nechají dělat super túry !“ nebo „To je krása, Irrsee, ta skvělá voda.“ u mě pak opravdu vyvolaly zvědavost. Můj muž nabral tak jako tak rozzářený výraz v obličeji, když se mluvilo o jezeře Irrsee, protože tam už jao dítě stanoval s rodiči. Já, původem ze Salzkammergut, jsem byla od přírody rozmazlenán co se jezer týče, a tak se mi zdálo toto nadšení po pravdě řečeno trochu přehnané. Kromě toho mě čekají „standing ovations“, když jdu jednou plavat, protože pro mě přijatelné teploty vody na koupání začínají totiž u 23 stupňů. Vše, co leží pod tím, mi stojí za debatu. Ale hopla! Nejenže je toto jezero skutečně nejteplejší v Salzkammergutt, ne, ta voda to je prostě něco. Proč? Prože je Irrsee bažinaté jezero - ne, ne, žádné bahno, když tam člověk vleze- to bych tam nestrčila ani nohu- ale ta voda je tak měkká! Neuvěřitelné. To si musí člověk zkusit, bez legrace, to je muůj soukromý wellness koutek! Má ten Váš taky 350 ha?


Když jsme pak konečně dostavěli náš dům a já jsem si zase mohla oddechnout, vydala jsem se konečně na průzkumy Oberhofenu. Místní označení jako „oben beim Fuchs im Stock - nahoře u Lišky v pařezu “ a podobně se u mě postaraly spíš o zmatení než o vyjasnění a já jsem chtěla konečně vědět, o čem je řeč. A teď vím, kde to je. Odtamtud se nechá jít ke zřícenině Wildeneck a najít tam pohádkovou idylku, louky plné květin, lesy, klid a pokoj. K Wildenecku se nechá dojít i po turistické cestě od jezera. Zachovaly se sice jen základy opevnění, ale na doprovodných tabulích je převyprávěna historie Wildenecku a člověk se neubrání jisté mystice, jen tam jděte za pozdního večera a poslouchejte se sýčky…


A propos mystika, moc zvláštního na něm není, na kopci, který leží v Gegend - česky v okolí. Tady ale musím asi vysvětlit dvě věci - Gegend je v tomto případě ne okolí, ale místní označení v Oberhofenu a ten kopec je Keltenhügel - čili keltský kopec. Obrovský vršek, který prostě jen tak stojí v krajině. Vystupte na něj, posaďte se a vězte, že tím pádem sedíte na hroběpřesně řečeno na keltském císařském hrobě. Podle pověsti byl pohřben vsedě na koni se všemi svými cennostmi. Výzkumy prokázaly, že se jedná o pohřebiště, to s těmi poklady zůstane asi částí pověsti.


Ještě si pamatuji, to jsme tu bydleli asi rok, že se mě ptal náš bývalý starosta, jetsli jsem na cestě do obce viděla, jak to vypadá s „Schliachtn“, že se tam něco děje. Rychle jsem přitakala, že se tam jako něco děje, a rychle změnila téma, protože proboha co nebo kdo je Schliachtn?? To se rychle objasnilo, Schliachtn je rybník který má podle množství srážek buď hodně, nebo málo vody. Obdivuhodné, když si tam čápi na cestě na jih udělají zastávku, a geniální v zimě, když tam děti bruslí nebo hrají metanou. Pokud přijedete v zimě, pak si určitě vemte nádobíčko na metanou s sebou, zábava je zaručena.

Zima v Oberhofenu je pro mě spojena se mší Christmette v našem kostele. Koneckonců vznikl „Sv. Blasius a 14 svatých pomocníků“ v pozdní gotice a barokní oltář pochází od Meinrada Guggenbichlera; když tam pak ještě zazní společně zpívaná „Stille Nacht“, pak je husí kůže zaručena. O svátcích si pak člověk dopřeje něco dobrého u Hitzla nebo v Troadkastn nebo u Ericha, mmmh. Odbíhám od tématu.
Na vysvětlenou: Hitzl je jméno rodiny, která provozuje hostinec „Wirtshaus zur Westbahn". Pokud hospodskou zařijete někdy nevrlou, pak si to prosím vyfoťte, protože Vám to jinak nebude nikdo věřit! Je to skvělá kuchařka, to ví dokonce i Otto Schenk, má vybranou vinotéku a syn vaří vlastní pivo. Ale objednejte se určitě předem, protože už dávno to není žádný tajný tip. Nebo běžte k Erichovi, já tam bývám často ve středu, to je totiž den řízků, a pak tam mají řízky za cenu, jako byla před 10 lety, jejichž chuť vás dostane do kolen. Nebo běže na jídlo do Troadkastn, tam se Vám ale snadno může přihodit, že tam budete ve stejný den, kdy se tam koná koncert Seer, nebo zpívá Gabalier anebo se možná koná nějaká venkovská slavnost.
Ten poslední termín mohu upřesnit, vesnická slavnost se koná vždy druhou neděli v srpnu a celý Oberhofen je u toho. Pevný termín, nejen pro obyvatele Oberhofenu, ale i pro mnoho hostů, kteří sem táměrně přijíždějí právě v tuto dobe.

Ještě by mě toho napadlo hodně, ano, a nedivte se, když půjdete nakoupit do Unimarktu (náš supermarket), mohlo by vám to tam připadat povědomé, tam se točil mimo jiné krimiseriál „Vier Frauen und ein Todesfall“, také Gutshof a obecní rada byly místy natáčení. A nedivte se, když jdete jako neznámý do Unimarktu a tam Vám řeknou „Griasti“ a začnou Vám tykat. To mě na začátku taky mátlo, ale pak jsem přišla na to, že v Oberhofen zná každý každého. A že tu panuje vzájemná úcta, i k těm, co jsou tu na návštěvě. To vědí i naši hosté, nemálo z nich sem pravidelně jezdí už 20-30 let. To jsou pak ti, kteří mi vysvětlují, jak se říká tomu kterému sedlákovi, tomu, který si vzal dceru toho a toho .... To má něco do sebe, nebo ne?

Tak, to je ale už konec. Nebo spíše řekněme, teď to teprv začíná. Prozradila jsem Vám toho moc? Určitě ne, je toho ještě hodně, co bych Vám mohla vyprávět, teď, kdy už bych se svým popisem Oberhofenu měla končit.
Hezkou dovolenou.