Doppelhaus mit Gortana-Passage und ehemaliges Gasthaus "zum grünen Baum"

Stadtplatz 43: bývalý hostinec "zum grünen Baum"

V pozdním středověku patřila tato budova šlechtickému rodu Haunoldů a poprvé je zmiňována v listině z roku 1435. V té době ji vlastnila vdova po Kašparovi Haunoldovi. Teprve o padesát let později přešel dům do rukou měšťanských majitelů. Od konce 17. století je známo, že dům vlastnili hostinští, mezi nimiž byl i barokní malíř Wolfgang Andreas Heindl. Ten zde vedle své umělecké činnosti provozoval hostinec, aby se uživil až do své smrti v roce 1757. Od roku 1788 se hostinec jmenoval "Zum Grünen Baum". V tomto domě strávil své dětství a dospívání dnes již značně zapomenutý básník a překladatel Camillo Valerian Susan. V roce 1894 přešel objekt do vlastnictví souseda Adolfa Gortana (čp. 44) a o rok později byl zápisem do pozemkové knihy spojen se sousedním domem.

Stadtplatz 44: městský dům

V roce 1435 vlastnil tento dům Hans Haunold, patricij z Welsu a syn Dietricha Haunolda. Již v roce 1452 však přešel na Petera Motschiera, obchodníka, který vzešel ze selského prostředí. Kolem roku 1485 se dědicem tohoto majetku v rodině stal Erasm Stainprugker, tržní soudce z Peuerbachu. Kolem roku 1600 přešel dům do vlastnictví Christopha Hinderhofera, který byl po desetiletí činný v městské radě. V letech 1615 až 1617 mimo jiné zorganizoval renovaci Ledererovy věže. Krátce po nástupu do funkce starosty v polovině roku 1623 zemřel. Od roku 1633 si dům pronajala známá norimberská obchodní firma Viatis & Peller. Jejich faktor Jacob Anreither integroval četné tkalce plátna z města a okolí do efektivního vydavatelského systému. Tímto způsobem se ve Welsu rozšířil raný kapitalismus. Krátce nato získal faktor panství Alt-Traunegg na západě města. Jeho památku připomíná náhrobek na kůru farního kostela. Současně zde působil kovář a železář. Několik zástupců tohoto řemesla provozovalo také pohostinství, proto se hostinci začalo říkat "Zum Goldenen Mond".