Grafensteindenkmal

Grafenstein je nejjižnější a nejdůležitější z 25 rakousko-bavorských hraničních kamenů, které dosud stojí na současné hranici mezi obcemi Waldzell a Redleiten, Frankenburg, Fornach a Pöndorf. Tvoří také okresní hranici mezi Innviertel a Hausruckviertel.

V letech 1437 až 1779 zde také probíhala státní hranice mezi Bavorským královstvím a Rakouským arcivévodstvím. V Rakouském arcivévodství vládla Marie Terezie se svým synem Josefem II. a v Bavorsku kurfiřt Karl Theodor von der Pfalz, který vystřídal kurfiřta Maxmiliána III. josefa, jenž zemřel bezdětný v roce 1777. Tato hranice byla po celé 18. století velmi sporná a na jasném vymezení se dohodli až v říjnu 1770 hrabě Johann Ludwig II Khevenhüller von Frankenburg a bavorský okresní soud ve Friedburgu, jehož správcem byl v letech 1762-1779 Josef Ferdinand hrabě z Rheinsteinu a Tattenbachu.

Podle popisu hranic dvorním úředníkem Johannem Nißlem z Friedburgu byly nakonec přemístěny hraniční kameny, které se ve Forsternu nacházely od roku 1601. Na hraničních kamenech je na rakouské straně vyryto G.F. pro Grafschaft Frankenburg a na bavorské straně L.F. pro Landgericht Friedburg. Na některých kamenech lze ještě dnes rozeznat erb. Po zasazení kamenů platily jako výsostné hranice jen několik let, protože těšínský mír v roce 1779 ukončil válku o bavorské dědictví a Innviertel připadl Rakousku. V letech 1805-1809 Napoleon Bonaparte naši vlast několikrát obsadil a od roku 1809 byla dočasně pod bavorskou správou až do roku 1816, kdy Innviertel definitivně připadl Rakousku.

Památník tvoří tři betonová křesla se sloupovým opěradlem, která stojí kolem Grafensteinu v příslušné městské části. V horní části 180 cm vysokých křesel je umístěn příslušný obecní znak a pod ním název obce zeleným HPL písmem zalitým do betonu. Sedáky a opěradla jsou osazeny dubovými sloupky. Historické souvislosti vysvětluje informační tabule (120 x 70 cm). Na trubkovém sloupku informační tabule je připevněna hliníková schránka s návštěvní knihou.

Pro turisty je Grafenstein přístupný pouze pěšky, protože všechny přístupové cesty jsou lesní cesty, které nejsou přístupné běžnému provozu. Trasy nejsou (zatím) nijak značené.
1) Z Hochecku po Klauskopfstraße na Hirschzunge cca 3,5 km.
2) Z Hochecku přes Heuweg > Kalteis > Hirschzunge 4,5 km.
3) Ze Seppenröthu (Fornachu) lesní cesta Haselnußstaude (špatně značená) 2,5 km
4.) Okruh Hocheck > Grafenstein > Kalteis >Hocheck 8 km
5.) Moos (Pöndorf) > Meisterholz > Kalteis > Hirschzunge 5,5 km
6) Pěší túry s průvodcem nabízí Hans Hermandinger pro školní třídy, spolky, skupiny atd.