Ruine Kronast

Dnešní zřícenina nikdy nebyla hradem, ale věží o rozloze dvanáct krát dvanáct metrů a pravděpodobně se dvěma patry. Zvláštností Kronastu je, že nám dává velmi dobrou představu o stálém sídle, jak bylo ve středověku u šlechty zvykem. Malý hrad pravděpodobně sloužil jako letní sídlo nebo lovecký zámeček.

V otvorech ve stěně mezi oběma podlažími jsou stále patrné zuhelnatělé zbytky trámů z mezipatra. Ty a červeně zbarvené kameny uvnitř ukazují na zničení požárem. Na severní a jižní stěně jsou dva náběhy. V západní a jižní stěně je po 50 cm vysokém gotickém okně. Pod oknem v západní stěně je velký otvor, který byl později vylomen. Vchod musel být ve východní stěně, která nyní chybí.

První doložená zmínka o budově pochází z roku 1334, kdy Friedrich Schrautolf, okresní soudce Machlandu ve Freistadtu, obdržel od panovníka povolení postavit na tomto místě budovu. V té době patřil pozemek opatství svatého Floriána. Věž nazval Chrannest. V roce 1377 koupil panství Hans Lasperger.

Poté se přes naše území vydali husité, kteří plenili a pustošili celé kraje. V letech 1425-1436 trpěl husitskými válkami také Neumarkt. "Nicht hussen!" je nářeční výraz, který se používá, když někdo podněcuje lidi. Tento výraz pochází od českého reformátora Jana Husa, který neuznával neomylnost papeže. Když byl Jan Hus v roce 1415 popraven, vyvolalo to bouři rozhořčení nejen v Čechách. Vzniklo husitské hnutí, které pochodovalo krajinou. Na lovu kořisti husité napadli také Neumarkt, hrad u Möstlingu a zemanský statek v Kronastu byly zřejmě zničeny.

Postupem času přešlo jméno Kronest (dnes Kronast ) na okolní domy. V roce 1443 je v Kronestu zmiňován krejčí, v roce 1455 Piberhofer, Eyschiel a půl statku.

V roce 1455 vlastnil Kronast Caspar von Alharting, v roce 1508 se stal výsostným lénem. V roce 1527 prodal Veit von Zelking polovinu "hradu" Piberhofu a v témže roce hraběnce Thürheimové z hradu Weinberg.

V roce 1602 se ve farnosti Neumarkt připomíná Eischielgut beym eden Stöckhl . Podle toho byla budova již neobydlená a ponechaná zkáze. Ve druhé polovině 16. století pravděpodobně znovu vyhořel a nebyl již obnoven.

Podle: Edelbauer, Gottfried: Rund um Neumarkt. Pěší historie v okolí Neumarktu i. M. Zpracoval Gottfried Edelbauer s využitím vlastivědné knihy Neumarkt od Hermanna Affenzellera. S turistickou mapou v příloze. 1994.