Hochkreuz-Kapelle

Ve středověku se poutníci na Wolfgangweg, která vede z Regensburgu do Sv.Wolfganga, dostávali do Mondsee ke kapli Hochkreuzkapelle, kde se mohli shromáždit před cestou do benediktinského kláštera. Lze předpokládat, že větší skupiny zde byly přijímány duchovními a doprovázeny do klášterního kostela.

Kdy byla kaple na dnešní ulici Herzog Odilo-Straße postavena, není známo. Kámen s monogramem opata Wolfganga Haberla a letopočtem 1516 se s největší pravděpodobností vztahuje pouze k freskám na fasádě, které jistě pocházejí z té doby a jsou připisovány Wolfu Huberovi, ale možná je namaloval Ulrich Bocksberger z Mondsee.4)

Podle inventáře z roku 1843 vytvořil velký kříž fráter Aemilian ordin. Benedikta. Lunaelac (1639-1711) kolem roku 1700, oba zlodějské kříže o něco později. Na počátku 18. století byla za křížem doplněna nástěnná malba. Poškození, k němuž došlo, vedlo k jejímu zabílení a jako náhrada byly přidány malované dřevěné desky, které po svém znovuobjevení v roce 2016 stále vyžadují restaurování. Vzhledem k tomu, že nové malby byly přidány i na vnější stěnu, lze předpokládat, že fresky z doby Wolfganga Haberla již byly přemalovány.

Zbytky nástěnných maleb ze 16. století byly nalezeny při renovačních pracích v roce 1967 a odkryty a restaurovány profesorem Sühsem. Další malířské práce byly nutné v roce 1987 a v roce 1997 byla obnovena střecha. Restaurování fresek se ukázalo jako naléhavě nutné již v roce 1999. V letech 2015/16 byla provedena důkladná renovace, aby kaple a její umělecké poklady ze 16. století mohly k 500. výročí zazářit v nové kráse.4)

Publikace "Die Kapelle "Hohes Kreuz" Mondsee - 500 Jahre", kterou sestavili Dr. Leopoldine Swoboda a kněz Dr. Ernst Wageneder, poskytuje skvělý přehled o významu kaple a jejích uměleckých děl.

O kapli se již více než 60 let stará rodina Niederreiterů (dříve Stroblů) a během Svatých dnů se zde zastavuje "devět chodů". V kapli se několikrát do roka konají bohoslužby (květnové pobožnosti, mše svatá na svátek Povýšení kříže 14. září).

4) Viz také např: Swoboda, Wageneder s. 3 a násl., s. 12-16, s. 23 a násl.