Turn- u. Sportunion Wesenufer

V roce 1952 se na hřišti za základní školou poprvé hrál fotbal. Hvězdami tehdy byli Hermann Razesberger, Roman Gruber, Josef Öttl, Edi Laumann, Hermann Wimmer, Max Hitsch, Kurt Köller, Gottfried Grilnberger, Karl Denk, Josef Derschl, Helmut Strasser, Jan Feiken a ještě mladý Hugo Selle. Než se mohli pustit do založení sportovního klubu, museli nejprve vyřešit základní problémy. Bylo třeba najít vhodný pozemek pro stavbu sportoviště.

V roce 1952 bylo na pronajatém pozemku Adolfa Königsedera, hostinského ve Wesenuferu, vybudováno vlastní silou sportovní hřiště.
Dne 21. února 1953 byl založen sportovní klub Wesenufer pod vedením řídícího učitele Dir. Karla Grilnbergera založen sportovní klub Wesenufer. Od obce dostávali roční dotaci 500,--/S. V následujících letech se hrála přátelská utkání se sousedními kluby. Častými soupeři byly sportovní klub Esternberg a mühlviertelské kluby Hofkirchen a Kollerschlag.
Dne 30. května 1965 byl sportovní klub Wesenufer zaregistrován u Hornorakouského fotbalového svazu. Dne 26. října 1965 byl klub přijat do svazu Union-Landesverband a změnil svůj název na Turn- und Sportunion Wesenufer. Dne 14. srpna 1966 byl otevřen nově zrekonstruovaný sportovní areál a byl zahájen fotbalový přebor ve IV. třídě A, přičemž se podařilo hned na první pokus dosáhnout 2. místa. Dřevěný barák sloužil jako šatna a umývárna.
Pravidelné tréninky byly organizovány až v druhé polovině 60. let.
K vrcholům období 1965-1975 patřil bezesporu zisk mistrovského titulu pod vedením hráčského trenéra Erwina Dielingera ve 3. třídě severozápad v sezóně 1971/1972 a dorostenecký mistrovský titul v roce 1971.
Rok 1970 přinesl několik změn. Dne 3. ledna 1970 byl založen curlingový oddíl pod vedením vedoucího oddílu Jana Feikena. Na jaře byla do chaty a na sportovní hřiště poprvé zavedena elektřina a v témže roce také svaz uspořádal první turistický den IVV pod vedením "vrchního turisty" Ludwiga Haderera, který byl v lednu 1971 zvolen i oddílovým vedoucím nově založeného turistického oddílu. Poté, co bohové počasí bohužel na dobře organizovaných turistických dnech zajišťovali turistům téměř výhradně déšť, se poslední turistický den konal v roce 1975.
V roce 1972 byly zahájeny práce na výstavbě hlavního hřiště, takzvané Donauufer-Station ve Wesenuferu.
V roce 1973 se curlingový oddíl oddělil od Unionu Wesenufer a od té doby fungoval jako samostatný klub pod názvem ESV Wesenufer.
V roce 1979 byl novým předsedou zvolen Walter Weissenböck jako první člen, který nebyl členem Wesenuferu.
V sezóně 1979/1980 získal mistrovský titul rezervní tým a v sezóně 1980/1981 juniorský a rezervní tým.
V roce 1981 založil Union Wesenufer oddíl běžeckého lyžování. Vedoucí oddílu Gerhard Strasser a Josef Osterkorn připravili pět různých běžeckých tratí o délce 5-17 kilometrů. V roce 1989 byl s přibývajícími problémy se sněhovou situací úsek nakonec opět uzavřen.
Od 1. ledna 1982 byl předsedou svazu jmenován Adolf Steindl, majitel stejnojmenného autosalonu. Funkci převzal od svého dlouholetého předchůdce Dr. Ferdinanda Grubera z Eferdingu.
V roce 1982 se slavilo 30. výročí založení spolku a zároveň bylo po dvou letech výstavby otevřeno nové sportovní centrum. Dřevěná kasárna byla již zastaralá. V sezóně 1982/1983 postoupilo mužstvo pod vedením trenéra Rudolfa Feikena do 1. ligy. Následující rok se však mladý a nezkušený tým musel vrátit do 2. ligy.
V následujících letech se projevila vynikající práce s mládeží, kterou odváděla celá řada obětavých trenérů mládeže z vlastních řad klubu: 1986 mistr žákovských družstev, 1987/1988 mistr dorostu, 1989/1990 mistr juniorů U12, 1992/1993 mistr žáků a dorostu U16, 1993/1994 mistr dorostu, 1995/1996 mistr juniorů, 1991 2. místo v okresním poháru žáků, 1991 2. místo v okresním poháru juniorů. V roce 1992 vyhrálo družstvo juniorů Innviertler Cup pod vedením velmi úspěšného trenéra juniorů a dlouholetého hráče Güntera Razenbergera, který bohužel v roce 1995 zahynul při dopravní nehodě.
Rok 1992 byl také poznamenán úmrtím dlouholetého hráče, funkcionáře, trenéra a organizátora nesčetných kulturních akcí Helmuta Kalinkeho. Kalinke, který s klubem i rezervním týmem získal dva mistrovské tituly, byl také zakladatelem vánočního bazaru, který existuje dodnes.

S otevřením nové tělocvičny ve Waldkirchenu založil Union Wesenufer v roce 1995 gymnastický oddíl. Vedoucí oddílu a organizátorka předturnajů Rosi Ettmayerová a její dámy a pánové z gymnastického oddílu se velkou měrou zasloužili o to, že tělocvična je nyní od října do března prakticky plně obsazena.

Dobrá práce fotbalového oddílu s mladými hráči se projevila i v bojovém týmu, který se v sezóně 1996/1997 stal s trenérem Rolandem Plobergerem mistrem a postoupil do 1. ligy.

Zároveň bylo po dvou letech výstavby dokončeno tréninkové hřiště a nové osvětlení. Dne 19. srpna 2000 byl Hugo Selle za svou chvályhodnou práci a nasazení jmenován čestným kapitánem.

V roce 1998 Josef Litzlbauer - v té době jedna z "mladých hvězd" Unionu - přeskočil do profesionálního týmu SV Ried a stal se tak prvním profesionálním fotbalistou s kořeny v Unionu Wesenufer. Bohužel mu v pokračování profesionální kariéry zabránilo vážné zranění ploténky.
Litzlbauer však v různých týmech regionální ligy podával špičkové výkony.

Rok 2002 se nesl ve znamení oslav 50. výročí založení klubu, jejichž vrcholem byl třídenní stanový festival a slavnostní předání nově navrženého sportovního centra s jídelnou a krytou tribunou pro diváky. Díky nesčetným hodinám dobrovolné práce a finanční podpoře Hornorakouského fotbalového svazu se Union OÖ. Fotbalového svazu, Hornorakouského fotbalového svazu a obce Waldkirchen/W. byla přestavba sportovního centra dokončena pod obvyklým pečlivým a kompetentním stavebním vedením vedoucího oddílu Günthera Lugera, duše fotbalového oddílu.

Bohužel v roce 2003 tým sestoupil zpět do 2. ligy. V témže roce zemřel ve věku 54 let dlouholetý pokladník Rudolf Haderer, vedoucí obecního úřadu. Na výroční valné hromadě v roce 2005 bylo zvoleno nové představenstvo. Antona Gahleitnera nahradil ve funkci předsedy Engelbert Leitner z Aichbergu.

V průběhu výroční valné hromady. V roce 2006 byli bývalí předsedové Anton Gahleitner - který působil ve funkci předsedy Unionu Wesenufer celkem 19 let - a jeho předchůdce Walter Weissenböck jmenováni čestnými předsedy za své zásluhy o mládež obce a rozvoj klubu. Smuteční řeč držel dlouholetý funkcionář klubu a současný člen představenstva Hornorakouského fotbalového svazu. Fotbalového svazu, Herbert Strasser. Jako souputník obou předsedů se po desetiletí zasloužil o rozvoj klubu, mimo jiné jako trenér mládeže a brankářů, sekretář a vedoucí fotbalového oddílu. Strasser je od roku 1993 také předsedou skupiny 2. třídy Západ Sever a od roku 2002 zastupuje region v předsednictvu Hornorakouského fotbalového svazu. Fotbalového svazu od roku 2002.

Union Wesenufer je také velmi aktivní v kulturních záležitostech. Po vzoru Helmuta Kalinkeho byly a jsou pod vedením Huberta Hubera a Petera Humera a za aktivní pomoci celé sportovní rodiny klubu pořádány akce jako vánoční bazar, ples sportovců a letní slavnosti (Sauerei in der Brauerei, Frühschoppen, Dämmerschoppen, .....). Kromě toho pracují pomocné ruce spolku všude tam, kde je třeba podpořit komunitní akce.

Radikální změnou ve struktuře spolku je bezesporu partnerství fotbalového oddílu a fotbalistů Unionu Engelharts- zell, které začalo v létě 2007. V budoucnu budou oba fotbalové oddíly hrát společně jako fotbalový tým Donautal W/E. Toto spojení, které nemá vliv na další klubové aktivity, slouží k dlouhodobému zajištění akceschopnosti a především k rozvoji mladých talentů.

Toto sdružení bylo rozpuštěno. Union Wesenufer je opět samostatným svazem se společnými týmy v mládežnických družstvech.