Koželužská vež (Ledererturm)

Ve 13. století žili meštané Welsu za hradbami svého mesta. V behu století strežily osudy mesta ctyri veže: Schmidturm (Kovárská vež), Fischerturm (Rybárská vež), Traunturm (Traunská vež) a Ledererturm (Koželužská vež). V 19. století byly tri veže sneseny. Jako symbol mesta zustala zachována jen Koželužská vež. Své jméno dostala podle predmestí – „Koženužské ctvrti“.    
? Koželužská vež zustala zachována jako jediná z puvodne ctyr mestských veží, pricemž ostatní byly strženy v prubehu 19. století. Dnes je symbolem mesta Welsu.
 
Název dne 24. cervence 1326 poprvé písemne zminovaného místa koželužské výroby pochází z predmestí – „Koželužské ctvrti“ (dnešní ulice Fabrikstraße a Schwimmschulgasse), kde meli koželuzi své obchody. 
 
Roku 1610 byla vež vážne poškozena, kdy na mesto Wels neúspešne zaútocil „pasovský válecný lid“, takže hrozilo její zrícení.
 
 
Prestavbou v letech 1616–1619 italským stavitelem Marxem Martinem Spazem z Lince dostala vež svou dnešní podobu (klenák brány z letopoctem 1618).
 
Témer 38 metru vysoká stavba témer ctvercového pudorysu sestává z oddelených podlažích vždy s jedním oknem ve východní a západní stene. Ve ctvrtém patre se nachází vežní hodiny. Brána má v oblouku kvádrové bosování, které se objevuje i na rozích veže.
 
Další informace -->