Floriánuv pramen

Floriánův pramen je zmiňován v souvislosti se sv. Floriánem. Ve středověku byl uctíván jako pramen léčivý a proto k němu putovali četní poutníci, aby se vodou z pramene posilnili. Kult uctívání zachytil malíř Albrecht Altdorfer na oltáři sv. Floriána.

Ke vzniku:
Legenda o Floriánovi vypráví, že byl přednostou úřadu v provincii Lauriacum a kvůli svému křesťanskému přesvědčení za panování císaře Diokleciána dne 4. května 304 svržen z mostu do řeky Enns s mlýnským kamenem, přivázaným mu k hrdlu. Vykonavatel rozsudku oslepl, vlny řeky vyplavily mrtvé tělo na skalisko, kde jej ochraňoval orel, rozpínající své perutě do tvaru kříže. Mučedník se zjevil zbožné ženě Valerii, jež se ujímá jeho těla bez života a na voze taženém voly je odváží a pak tajně pohřbívá. Cestou se voli zastavují, aby uhasili svou žízeň. Na místě zastávky vyvěrá ze země pramen, který existuje dodnes. Později byl nad pramenem vystavěn kostel, podávající dodnes svědectví o zbožnosti předešlých generací.

V naší moderní době putují k prameni sv. Floriána opět četní lidé, aby si nabrali vodu k pití.
Z daleka přijíždějí i věřící, kteří si vodu odvážejí, aby s ní nechávali křtít své děti, zvláště ty, které dostávají jméno Florián.